Městský styl

Městské zahrady — prodloužení interiérů

Městská zahrada by měla především být přizpůsobena životnímu stylu svých uživatelů a harmoničtěji ladit se stylem interiéru a architekturou domu. Má‑li dům výrazný, silný charakter, jeho okolí by mělo být rovněž výrazné; u jemnějších interiérů volíme něžnější kompozice. Materiály a barevnost drobné architektury, povrchů a nábytku by měly navazovat na řešení použité v interiéru. Často bývá spojkou s zahradou terasa, která plynule přivádí do zeleného prostoru.

Malá zahrada

Městská zahrada má obvykle malé rozměry, a proto musí být návrh dobře promyšlený a řešení multifunkční a praktické. Výběr rostlinného materiálu provádějme pečlivě: rostliny dlouze kvetoucí nebo okrasné po celou sezónu, včetně stálezelených (např. zimostrázy, rododendrony). I v zimě by měla být zahrada atraktivní. Je lepší použít menší počet druhů s výraznými tvary a barvami než množství drobných prvků.

Barva a optické triky

Barvy a jejich energie mají obrovský význam při úpravě malé plochy. Nadbytek barev může působit chaoticky — pokud je málo světla, rozjasníme zahradu bílou nebo žlutou. Intenzivní barvy přitahují pozornost a dodávají svěžest, ale barvy z teplé palety (bordó, žlutá, červená, oranžová) opticky zkracují prostor. Studené odstíny (fialové, modré, růžové, bílá) prostor opticky oddalují a prohlubují perspektivu; skvěle fungují ve stínu.

Linie a perspektiva v zahradě

Volme pravidelné tvary a linie v zahradě uspořádejme tak, aby opticky zvětšovaly prostor. Na úzkém, dlouhém pozemku pomohou tmavší příčné pruhy povrchů; na široké, krátké zahrádce zase podélné linie. Linie tvoří i obruby, stálezelené živé ploty, řady nádob nebo postupná zúžení cest.

Velké, lesklé listy (např. funkie, rodgersie) působí dojmem blízkosti a zkracují prostor — umísťujme je dopředu výsadeb. Malé, úzké a matné listy zvětšují perspektivu; sázejme je vzadu záhonů nebo po stranách úzkého pozemku, pokud chceme zvýšit dojem šířky.

Maximum prostoru

Na malých plochách se osvědčují vertikální formy. Pro získání dojmu většího prostoru stojí za to použít několik triků:

vizuální clony — zrcadla nebo skla na fasádě či plotu,
maximální využití zdí — fontána, vsazené sezení, "živé stěny" (vertikální zahrady),
pnoucí rostliny na konstrukcích nebo stěnách,
propojení sedacích prvků s nádobami a malování nábytku v živých barvách, které doplní barvy rostlin.

Výběr rostlin a uspořádání

Osvědčené je vrstevnaté uspořádání: nejvyšší rostliny u hranic pozemku, menší blíže ke středu. Na záhonech dodržujeme pravidlo: vyšší vzadu, nízké vpředu. Volme odrůdy s výraznými tvary — strukturální rostliny, které budou atraktivní po celou sezónu, např. juky, funkie, česneky, pustynníky. Originální habitusy sázejme na exponovaná místa.

Tvarové akcenty

Omezení počtu druhů má za cíl zvýraznit výrazné tvary. Jako akcenty vyberme několik stromů s zajímavým habitusem (např. javory palmové, dřín pagodový) nebo zajímavé tvary jehličnanů, aby vegetace lákala k zastavení a obdivu. Vyhýbejme se expanzivním rostlinám a vysokým, rozkladitým stromům, které časem vytvoří nadbytek stínu. Nebojme se používat stromy pomalého růstu a úzkých siluet v přitažlivých barvách — díky nim zahrada získá hloubku.

Příklady forem a odrůd uváděných podle habitusu: jilm 'Wredei', buk lesní 'Rohan Obelisk', javor 'Crimson Sentry', habr obecný 'Fastigiata', buk lesní 'Purple Fountain', 'Purpurea Pendula', bříza 'Youngii', třešeň růžová 'Pendula', cypřišek nutkajský 'Jubilee', smrk ztepilý 'Frohburg', jalovec obecný 'Horstmann', katalpa 'Nana', třešeň osobitá 'Umbraculifera'. Mezi roubovanými javory na kmínku existuje bohatá paleta tvarů a barev.