Bílé dřiny

Bílé dřiny spojují vlastnosti ceněné zahradníky: jsou nenáročné na pěstování a okrasné po celý rok.

Červené výhony jako ozdoba zimní zahrady

Mladé výhony jsou vybarvené do červena, proto dřiny zdobí zahradu i v zimě. Červené výhony efektně kontrastují s bílou sněhovou pokrývkou. Některé odrůdy, např. 'Sibirica Variegata' a 'Sibirica', se hezky vybarvují na podzim. Některé, jako 'Siberian Pearls', navíc tvoří plody.

Růst a habitus

Dřiny mají rozložitý, keřovitý tvar. Jsou to poměrně vysoké keře — obvykle dosahují 2–3 m na výšku i šířku. Dobře snášejí řez, proto je lze používat jak na řezané, tak na volně rostoucí živé ploty.

Odrůdy s bílými a žlutými listy

Za zmínku stojí bíle panašované odrůdy, jejichž výběr je menší než u žlutolistých nebo bordových forem. Bíle panašované listy vydrží po celou sezónu a tvoří výrazný světelný akcent. Příklady: 'Elegantissima', menší a kompaktní 'Ivory Halo' a 'Sibirica Variegata'.

Žlutolisté odrůdy

Odrůda 'Aurea' má žluté listy, které hezky kontrastují s červenými výhony. 'Kesselringii' vyniká velmi tmavými, bordovými výhony; listy jsou nahoře zelené a zespodu purpurové.

Nenáročné na pěstování — k řezu

Dřiny jsou keře málo náročné. Dobře rostou na různých půdách, přesto preferují mírně kyselé, živné a vlhčí stanoviště. Poradí si i na sušších místech a na lokalitách občas zaplavovaných. Vyhovuje jim polostín i slunce. Jsou velmi mrazuvzdorné.

Péče spočívá hlavně v jednoduchém řezu brzy zjara, před rašením listů. Řez je důležitý, protože intenzivní červené zbarvení výhonů se udržuje na jednoročních a dvouletých výhonech; starší výhony je vhodné odstraňovat. Neřezané rostliny se vyholují zdola a ztrácejí kompaktní habitus.

Použití

Dřiny se dobře uplatní v barevných kombinacích s jinými keři — např. se žlutolistými tavolníky, bordovými berberysy či perukovníky. Na polostinných stanovištích světlé olistění a rozložitý tvar ('Aurea', 'Sibirica Variegata') zajímavě kontrastuje s tmavě zelenými a sloupovitými tvary tisů a jiných jehličnanů.