Jednoleté

Prvním a nejdůležitějším důvodem obliby jednoletých rostlin jsou nízké náklady na jejich pořízení. Balíček semen obvykle stojí jen malé množství a z výsevu získáme více než jednu rostlinu.

Velkou výhodou je také snadná dostupnost a rozmanitost. V každém zahradnickém obchodě najdeme stojan se semeny a základní druhy, například slézy, cínie, slunečnice nebo lichořeřišnice.

V závislosti na druhu (zejména u druhů domácích a odolných vůči jarním mrazíkům) je možné semena vysévat přímo do půdy v dubnu/květnu.

Máme‑li v plánu sázet již vyrostlé rostliny nebo jsme zvolili druhy, jejichž sazenice by mohly utrpět mrazem, vyséváme semena v březnu do květináčů na parapet. Asi po měsíci pikírujeme do menších nádob. Jakmile pominou rizika záporných teplot, vysadíme sazenice do záhonů.

Jednoleté rostliny projdou celý životní cyklus v jedné sezóně: vyklíčí, vykvetou, vytvoří semena a do konce roku zhydnou.

Tento cyklus má svá pozitiva i negativa:

• Plusy: kompozice lze každý rok obměňovat; stačí na podzim nebo na konci sezóny sesbírat semena a znovu je vysít; uvedení rostliny do zahrady je zpravidla levnější než u vytrvalých rostlin.
• Minusy: každý rok je třeba znovu zahajovat proces množení a výsadby. Některé druhy se však snadno samosijí a vracejí se samovolně (např. měsíčky, náprstník, lupina).

Jednoleté rostliny mají široké využití. Sazí se do okrasných záhonů (např. astry, slunečnice, kosmos), odolnější druhy se hodí i pro městskou zeleň (aksamitky, měsíčky, šalvěje).

Často je najdeme i na balkonech a terasách — mnohé druhy zde přezimování neumožňují. Do květináčů jsou oblíbené zejména verbena, netýkavka (impatiens), bakopa a lobelie.

Mezi jednoletými jsou i rostliny vhodné na řez (levkoje, slunečnice, ostrůžky), do sušených kytic (např. černucha, amarant nebo jiné sušené květy) a pnoucí druhy (kobea, hrachor vonný, povijka).