Březen v zahradě

Přizpůsobme veškeré práce v březnu aktuální teplotě a předpovědi počasí. Neřiďme se spěchem při odstraňování zimních krytů ani při rozhrnování ochranných hromádek — slunečný den se může rychle proměnit v ochlazení a mrazíky.

V teplejších dnech stojí za to projít se zahradou a těšit se z prvních květů: krokusy, sněženky, cibulice, prvosenky či čemeřice. Tyto rostliny jsou skutečnými předzvěstmi jara a dodávají okolí barvu.

Pokud jsme dříve nenasadili jarní květiny, můžeme připravit barevné aranžmá v květináčích. Zejména prvosenky se objevují velmi brzy v prodeji a hezky rozjasní šedé březnové období.

Zkontrolujme stav zahrady po zimě. Je třeba odstranit zbytky loňských listů a odstřihnout promrzlé výhony keřů. Podívejme se na stálezelené rostliny a růže — zda nebyly poškozeny mrazivými větry.

Je-li březen suchý, nezapomínejme dobře zavlažovat rododendrony a další stálezelené (mahónie, zimostrázy, vavřínovce, thuje, cypřišky). Jakmile to teplota dovolí, rozhrňme ochranné hromádky a sundejme kryty, pozorujme, jak rostliny zimu přečkaly. Odstraňme všechny suché a promrzlé výhony.

Na záhonech s trvalkami můžeme upravit a rozdělit výsadbu. Pokud přetrvává slunečné počasí a mrazy ustoupily, lze rozštěpit letní a podzimní trvalky (např. denivky, ostrožky, rozchodníky) a přesadit je na nová místa, s ohledem na zálivku.

Ke konci měsíce obvykle stojí za to střihat suché trvalky a odstraňovat odumřelé stébla okrasných trav, ale nedělejme to příliš brzy — suchá stébla tvoří přirozenou ochranu proti promrznutí. Sledujme dlouhodobé předpovědi a přizpůsobme zásahy, abychom rostliny nevystavili návratům mrazů.

V březnu provádíme tvarovací řezy u rostlin kvetoucích v létě. Zkracujeme např. levanduli úzkolistou, vřesy, tavoly japonské, hortenzie latnaté a stromkové, mochny či budleje. Některé keře je vhodné omladit nízkým řezem — např. dřín nebo vrba Hakuro-nishiki, což podpoří růst nových, efektivních výhonů.

Neřežeme rostliny kvetoucí brzy na jaře (forsýtie, mandloně, magnolie, tamaryšky), jinak je připravíme o květy. U hortenzie zahradní omezíme zásah jen na odstranění odkvetlých květů až k prvnímu páru zdravých pupenů.

Na předjaří provádíme první údržbové a tvarovací střihy listnatých živých plotů a počáteční zastřihování jehličnatých živých plotů. V případě potřeby lze listnaté živé ploty nyní omladit radikálním nízkým řezem.

Živé ploty z habru či buku lze ostříhat nyní nebo počkat až na fázi praskání pupenů — tehdy se rostliny rychleji zregenerují. Provádíme také první zastřihávání tvarovaných živých soch z zimostrázů, thují, cypřišků, tisů či brslenů Fortunea.

Pokud pěstujeme ovocné keře, vykonejme řezy ještě před nastartováním vegetace. Způsob řezu závisí na tom, na kterých výhonech daný keř plodí.

• Rybíz červený, bílý a angrešt — nejlépe plodí na 2., 3. a 4.letých výhonech, proto odstraňujeme jen starší (5leté), polámané a slabé jednoleté výhony a ty, které keř nadměrně zahušťují.

• Rybíz černý — plodí na jednoletých a dvouletých výhonech, proto vyřezáváme výhony tříleté a starší.

• Borůvka vysoká — prosvětlujeme keře odstraněním slabých výhonů a zkracujeme příliš dlouhé.

• Maliny — silně řežeme staré výhony do výšky asi 10 cm, necháme několik mladých výhonů a zkrátíme je na polovinu.

Správné řezy rév v tomto termínu jsou také důležité — jejich odložení může způsobit tzv. "pláč" rostlin, oslabení a větší náchylnost k chorobám.

V teplé a slunečné dny můžeme přistoupit k řezu ovocných stromů, i když vhodným termínem je také období kvetení (květen). Stromy potřebují zmlazující a prosvětlující řez, aby do koruny pronikalo více světla, což zlepšuje kvalitu plodů. Vyřezáváme choré, polehávající, křížící se výhony, mladé „vlky“ a kořenové výmladky.

• Jabloně, hrušně — je nejlepší začít u nich, protože jsou odolnější vůči mrazům.

• Švestky, meruňky, broskve — jsou citlivější na mrazové poškození, proto je obvykle řežeme až ke konci měsíce.

Citlivé na mrazy višně a třešně řežeme až po sklizni, v létě.

Jakmile teplota vystoupí nad nulu a půda rozmrzne, lze začít sázet listnaté rostliny. V březnu jsou často k dispozici sazenice na živé ploty za příznivou cenu — habry, buky, hlohy, karagany, ligustry či dřišťály. Také stromky a keře ovocné s holým kořenem bývají v této době levnější, proto je březen dobrou příležitostí pro plánované výsadby živých plotů nebo doplnění sadu.

Předjaří je vhodný okamžik, abychom se postarali o trávník: uhrábněme a odstraňme odumřelé zbytky, odpadky a větve. Prohlubně po krtincích vyrovnejme a zasypme úrodnou zeminou.

Můžeme provést provzdušnění, dosít trávu na místech s ubytkem a aplikovat první hnojení trávníku.

Březen je dobrý čas na výsev jednoletých květin. Při teplejším počasí lze vysévat přímo do půdy např. chrpy, ostrožky nebo vikev vonnou. Hrozba silnějších mrazů může semenáčky zničit — v takovém případě je vhodné vyklíčené rostlinky přikrýt netkanou textilií.

Pokud plánujeme předpěstování sazenic na teplém parapetu, lze vysít astry čínské, aksamitky, cínie, hvozdíky čínské, měsíček nebo vikev vonnou.

Pokud jsme v únoru vysévali rostliny doma nebo ve skleníku, sledujme je pečlivě a přepikírujme mladé sazeničky do malých květináčků. V březnu lze také přímo do půdy vysévat zeleninu relativně odolnou vůči přimrzání: bob, špenát, ředkvičky, mrkev, hrách, póry.

Březen je vhodný čas věnovat se pokojovým rostlinám. Přesaďme ty, které to potřebují, do větších květináčů a vyměňme zeminu za čerstvou.

Po zimě jsou rostliny často oslabené suchým vzduchem a ústředním topením — odstraňme suché nebo zbarvené listy a použijme vhodná hnojiva, aby se zlepšil jejich stav.

Konec března je dobrý okamžik pro zlepšení úrodnosti půdy. Při plánovaných výsadbách je vhodné obohatit záhony kvalitní zeminou a aplikovat vhodné hnojení. Použití hnojiv určených pro konkrétní skupiny rostlin obvykle přináší lepší výsledky. Rostliny méně odolné vůči mrazům, jako azalky a rododendrony, je lepší hnojit až od poloviny dubna.

Máme‑li kompost, využijme ho — rozsypme zkompostovanou půdu a jemně ji promíchejme s místní zemí, dbáme na to, abychom nepoškodili kořeny. Na záhonech s jehličnany a rostlinami preferujícími kyselou půdu je vhodné mulčovat kůrou, což omezí růst plevelů a odpařování vody. To je zvláště prospěšné pro mělce kořenící druhy, např. vřesy a azalky.